Po třech letech vývoje a mnoha odkladech dospěl (pokud lze tomu tak říkat) internetový prohlížeč Mozilla Firefox do stádia třetí verze. Jeho celosvětový podíl (zvlášť v internetově zaostalé Evropě) neustále roste. Nechápu to. Jak se může rozrůstat share něčeho, co je postavenou jen a pouze na FUD (Fear, Uncertainty and Doubt) marketingu?

Přitom tu máme dnes skvělý Internet Explorer 7.0 a čerstvou Operu 9.5 postavená na novém jádře Kestrel. Oba zmíněné prohlížeče jsou na opravdu špičkové úrovni, narozdíl od absolutně zaostalého Mozilla Firefox. Oni však nešíří strach, nejistotu a pochybnosti jako jejich "svobodný" kolega.

Mozilla Firefox používá kopici mýtů, díky kterým se snaží dotáhnout na konkurenci. Jednou z nich je neustále opakovaná výhoda prohlížení v panelech a blokování vyskakujících oken. Ale prosím vás. Konkurence již má tuto funkcionalitu dávno. Inovativní opera dokonce již mnoho let.

Stejné je to i s bezpečností. A server secunia to potvrzuje. První verze FF byly děravější, než i tehdy zastaralý Internet Explorer 6. Děravý firefox rozhodně nepovažuji za bezpečnostní standard. Absence podpory Active-X prvků nepovažuji za zlepšení bezpečnosti, ale za naprostou imbecilitu a omezení v rozvoji webu!

Dalším oblíbeným bludem je poukazování na rychlost "browsení". Firefox 2.x byl ve většině měření předehnán i beta verzí (!) IE7. Třetí verze rychlost mírně zlepšuje, nicméně pokud je rychlost prioritní, proč nemáte dávno Operu?

Co tedy Mozilla Firefox je? Nevím, vím však co FF není. Rychlým, bezpečným, stabilním a nenáročným prohlížečem pro efektivní práci. Důvody pro jeho používání mají snad jen hovada spamující diskuze ve stylu "Microsoft is evil!", nebo idioti s inteligencí houpajícího koně, pro které je ergonomické ovládání futuristické Opery absolutně nepochopitelnou záležitostí.

Je dobré mít k dipozici dostatečně dimenzovanou UPS pro případ zakolísání napětí, či krátkodobého výpadku. I to však postrádá smysl, pokud si počítač nedáte do takto chráněné zásuvky 🙂

Alespoň o tom píše Lupa i iDnes. Něco mi to ale připomíná. A historie se zatraceně opakuje. V dubnu 1996 vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu USA zprávu říkající, že používání internetu se každých 100 dní zdvojnásobuje. A hlavně zpráva odhadovala, že v roce 2002 se bude v internetovém byznisu točit 300 miliard dolarů ročně.

Díky této zprávě přislo masivní investování do internetového průmyslu. Odhaduje se, že každý rok se proinvestovali 2 miliardy dolarů. V projektech "zlaté internetové horečky" nešlo o to vydělat (obchodní model byl velice často nepromyšlný), ale získat co největší podíl na trhu a přilákat mohutné investice. Do .com bubble patří spousta projaktů, jako Yahoo!, AOL Time Warner, eBay a mnohé další. V čechách jsou příkladem obrovské investice do totálně neúspěšných portálů redbox a quick.

V roce 2000 analytikové varovali, že akcie jsou nadhodnocené. Investoři však investovali dál. V únoru 2001 došlo k "prasknutí". Například akcie Yahoo! kleskli z 200 dolarů na 12, spousta projektů zkončilo.

Historie se ale opakuje. Stačí sledovat dení poslední doby. eBay za 2,6 milardy dolarů koupil Skype, Google investoval 1,65 milardy dolarů do nákupu Youtube (které nikdy nevidělalo ani dolar), investice do projektu SecondLife, pokus o nákup Yahoo Microsoftem za 31 USD/akcie a nebo koupi atlasu, centra za (hovoří se) 400 milionů , resp. 1,4 miliardy korun; či snad investice CME do portálu tn.cz.

Tohle prostě nemůže dopadnout dobře.

Tedy konkrétně nový 2D model. Americký student přišel se zdánlivě nesmyslným vynálezem, který má pomoci těm, kteří moc pracují a jejich přítelkyně je za to nemají rády. Bez dívky by bylo smutno, tak si mladík vymyslel virtuální milou.

Pokračování naleznete v povedené sobotní glose Jana Handla na serveru lupa.cz.

Miranda IM je velice populární alternativní klient pro různé sítě rychlého zasílání zpráv. Sám jsem jí kdysi hojně používal, ta doba je však již pryč. Když přejdu, že používání Mirandy je vlastně nelegální (snad až na Jabber, který má v Mirandě podporu opravdu mizivou), je to ještě několik dalších věcí, které mě opravdu nebaví.

Hlavním a základním problémem je právě vlastnost Mirandy – nic neumí v základu, na vše potřebujete plugin. Preferuji software, který nainstaluji, lehce doladím a okamžitě mohu používat. To však s Mirandou nelze.

Aby tento klient vůbec za něco stál, je ho třeba maximálně vyplnit pluginama (což je také jeho největší síla). To mě však absolutně nebaví! Nechci procházet stránky s add-ons a hledat potřebné doplňky. Nemám chuť plýtvat časem, kvůly pluginy X vyžadujícímu plugin Y, který vyžaduje plugin Z ve verzy A.BC, se kterou však plugin W nebude fungovat. Opravdu mě to znechucuje. Obdobně, jako u Firefoxu.

Pravdou je, že mohu použít již hotové Miranda Packy. Vyzkoušel jsem jich několik. Absolutně žádný se však svým fungováním nepřibližoval vlastnostem, které jsem požadoval. Obtěžoval mě a byl zbytečně přeplácaný.

Dalším problémem Mirandy (ostatně jako dalších alternativců) je, že nikdy nedosáhne kvality nativního klienta. Nechci jen hloupé chatování. Chci spolehlivé přenosy souborů (i když jsem za NAT), chci audio/videohovory, chci se bavit, když mám problém, dožaduji se podpory! A to vše s investováním minimálního množství času. To mi však Miranda IM rozhodně nenabídne.

Je to tak, Symantec Client Security se dočista zbláznil. Místo toho, aby usnadňoval administrátorům práci, jen ji přidává. Osobně jsem velmi zvědavý, co způsobilo dnešní problémy.

Akvizice atlasu centrem (pokud tomu tak lze říkat) v poslední době hýbe českým internetem. Aby ne, když dva přímí konkurenti, kteří sli proti sobě, se spojují v jeden společný podnik. A bolí to. Odlišné technologie, odlišná firemní kultura, to vše přináší nástup centrum.cz holdingu do atlasu. V pátek o tom vyšel pěkný článek na lupě. Není o atlasu, centru a warburgu. Je o akvizicích. Místo zmíněných firem si lze dosadit cokoliv.

Atlas.cz (jak už jsem několikrát psal – třeba tady a tady) mám rád. Je to pro mě takový "lovemark" mezi českými internetovými portály. A podle všeho jeho zaměstnanci byli hodně dobrá parta. Proto úplně chápu skupinu odpojeni. Rozhodně je (narozdíl od diskutujících na různých forech) neodsuzuji. Fandím jim!

Nyní by mě ale velice zajímalo, jaká bude další strategie slučování, jak dopadne sjednocení technologií, služeb. Centrum slibuje zachování obou značek. Nevěřím tomu. Již v tuto dobu (bohužel) považuji atlas ze mrtvý portál, mrtvý brand. A je jen otázkou času, kdy úplně zmizí. Je mi to líto jak z důvodu mojí obliby atlasu, tak z důvodu oslabení konkurenčního boje. Ačkoliv stále zapomínám, že google je blíž, než jen za humny.

Opravdu nyní čekám, jak celé spojení dopadne. Jak centrum zvládne komunikaci se zaměstnanci, partnery i návštěvníky portálů. Že by lokální ukázka, co se bude dít v globálním měřítku po případném přebrání Yahoo! Microsoftem?

Ačkoliv Windows Live jsou naprosto úžasné, Microsoftu se stále nedaří přiblížit se důvodu, pro který tato služba vznikla. Otevřeně si přiznejme, že důvodem byla (a stále je) absolutní nadvláda Google nad celosvětovým internetem. A protože trh s internetovou reklamou (oproti všem očekáváním) zatraceně roste, Microsoft se rozhodl "urvat" podíl právě pomocí služby Live.com.

Celé to však komplikuje jedna věc. Již stávající brand MSN. Pro mnoho uživatelů je právě portál MSN opravdovým "lovemark", navíc *.msn.com je nejnavštěvovanější doména světa. A tak v Microsoftu přišli s nejhorším možným řešením. Obě služby propojily tak, že některé části jsou MSN, některé Windows Live. Obyčejný uživatel z toho musí být těžce zmatený.

Čísla však hovoří jasně. Google roste. Ostatní ztrácejí. Včetně internetových projektů Microsoftu v podobě MSN/Live.

Jeden z posledních kroků je úprava Windows Live Search. Prvním krokem bylo upravení hlavičky personalizované stránky na Windows Live Personalized Experience. Navíc personalizovaný web se prý bude stěhovat na adresu my.live.com.

Vzhled vyhledávače (search.live.com) byl také zásadně pozměněn. Nyní je však zpět v původní verzi.

V tuto chvíli nejsem schopný říct, jak bude vypadat finální podoba. A obávám se, zda to vůbec ví stratégové stojící za Windows Live. Každopádně opět se vrací dublování služeb a roztříštěnost. A to službě (i přes korporátní sílu) rozhodně neprospívá.

Mít na serveru linux není žádná radost. Pokud se jedná o domácí "srandaserver" jsem schopný to ještě pochopit. Pokud se ale jedná o kritické byznis zařízení, tak tady jde všechna legrace stranou. Nejen že je linux nezkutečně stupidní na ovládání, ale v produkčním systému udělat rychle jakoukoliv úpravu je takřka nemožné!

V práci jsem se z určitých důvodů v tomto pseudosystémů začal trošku hrabat. Čekal jsem cokoliv, ale absolutní brzdu opravdu ne.

Zvyklý z prostředí Windows, že standardní věci mohu administrovat jak přes příkazovou řádku, tak velice rychle i v prostředí GUI, jsem se pro určité akce rozhodl zvolit "grafické rozhraní", protože se odmítám přehrabovat v šílených konfiguračních souborech. Grafické rozhraní píšu záměrně v uvozovkách, protože nevím, jestli se tomu tak dá přes SSH říkat 🙂

Zvolil jsem tedy SuSe aplikaci Yast. Byl jsem velice nepříjemně překvapen. Ovládání bylo zcela nepřirozené a jakákoliv akce trvala dlouhé desítky sekund. Na to nejsem z prostředí Windows opravdu zvyklý!

Další kapitolou bylo připojení na server mimo pobočku. Ačkoliv klasické majkrosoftí RDP běhalo svižne a bez problémů, v linuxu jsem měl několika sekundové lagy na stisk jakékoliv klávesy! Nechápu to. Nečekal jsem tak absolutně neoptimalizované datové přenosy oproti komerečnímu řešení.

Že je linux absolutně nevhodný pro desktopová řešení jsem věděl už dávno. Že jeho použitelnost pro administraci serveru se bliží taktéž nule v tuto chvíli již vím také!