Home office je zlo!

Home office, remote work, práce z domova. V posledních dnech donekonečna omílané slovní spojení. Máš klid na práci říkají, navíc může zafungovat ten work life balance – další moderní zaklínadlo posledních dnů.

Ještě před pár měsíci jsem se vzdálenou prací souhlasil a plně ji podporoval. Ono je fajn mít možnost přerušit na půl hodinky práci a dojít si na úřad, který máte z kanceláře 30 kilometrů daleko, stejně jako je příjemné vypadnout ze stereotypu openspace a mít celý den klid na projekt… Dokud nemusíte dělat chůvu kolegům! Protože kde začíná balancování práce vs. života jednoho, končí tomu druhému.

Profesí jsem ajťák. Mám na starosti tým technické podpory v tisícihlavé organizaci. Možnost vzdálené práce u nás sice úplně zakázána nebyla (ať se jednotlivý manažer rozhodne), ale ani nikterak podporována. Jenže pak nastalo koronavirové peklo, které pro IT podporu trvá do dnes.

-Vybavte pracovníky notebooky, zítra si je vyzvednu
+OK, tady je máš. První přihlášení musíte udělat ve firmě

–Dostal jsem nový notebook, jsem doma a nemůžu se do něj dostat!
+Přihlásil jsi se v práci?
–Něco takového jsem slyšel, ale stejně jsem na to neměl čas.

-Holky mají doma ty notebooky, ale na tom přece nebudou dělat celý den! Nebyl by pro ně monitor?
+Ať si vezmou ten co mají v práci na stole.
-To nejde, jednou za 14 dní mají službu v kanceláří a to ho zase potřebují mít tady. Jo a ještě by se jim hodila domů tiskárna. Ony jsou zvyklé si dokument vždy vytisknout a pak v něm podtrhávat.

Před odchodem domů jsme apelovali na jednu věc: Vyzkoušejte, že vám funguje VPNka. Bez toho se nedostanete na sdílené disky, do docházky a dalších aplikací.

-Nejde mi docházka!
+Máte puštěnou VPNku?
-Nevím co to je.
+OK, klikněte na nabídku Start…
-Nevím co je nabídka Start

-Tady to po mě něco chce anglicky a tomu já nerozumím!
+Musíš vyplnit uživatelské jméno a heslo. Stejné, jako do počítače.
-To neznám, dávám jen heslo a pak enter.

Úsměvné? Pokud to stejné slyšíte každý den několikrát, začnete akorát nesnášet lidi a zadělávat si na absolutní vyhoření. Zvlášť když support řešíte i doma po večerech, protože “Víš, přes den bylo hezky, tak jsme byli s dětma venku, teď večer jsem k tomu sedl a nejde mi…

O “efektivních” poradách nad věcmi, které bys za pět minut probral v kuchyňce bych mohl vyprávět hodiny. Teď plánuješ na vše Teams schůzku, která vypadá:

+Ahoj, já jsem chtěl probrat..
-Prosím, vydrž, musím pustit pračku… Jo, už jsem zpátky
+No, chtěl jsem vědět…
-Počkej, zvoní na mě PPLka

Sečteno/podtrženo: Přesto, že z home office již v česku děláme reparát, pracovně to tak nevypadá. Počet požadavků na podporu stoupá a doba vyřešení se prodlužuje. Na IT kolezích již pozoruji únavu, vyčerpanost a podrážděnost. Absolutně nechápu organizace, které tvrdí, že se jejich lidé už nikdy do kanceláří nevrátí.

Hrdinové těchto dní totiž nejsou jen lékaři a zdravotníci. Ale i technici, kteří drží vaši organizaci funkční. Stejně jako lidé z call center, kurýři, energetici… Držte se, bude zase dobře. Snad.

Advertisement

Protivínský Merlin

Posledních pár dní jsem se pustil do testování a ochutnávání různých piv. Vynechal jsem různé “europivo” značky a místo nich zkoušel speciály malých pivovarů. I takové, které lze těžko nazvat pivem, jako jsou třešňové, či jahodové moky.

Dnes večer jsem otevřel Merlin z protivínského pivovaru. Jedná se o tmavý ležák s praženým ječmenem. Je to opravdu černé nahořklé pivo. Chutí mi hodně připomíná legendární Guinness, nicméně nejedná se o stoud, ale o spodně kvašený ležák. Něco jako dnes již neexistující Kelt.

Musím pochválit práci sládků z Protivína. Tohle pivo sice není na 10 kousků v hospodě, ale jen tak na chuť je sakra povedený!

25 let od Černobylu

Před 25 lety, 26. dubna 1986 došlo na území dnešní Ukrajiny k (zatím) největší civilní havárii jaderného komplexu. Je nutno si uvědomit, že havárie byla způsobena diletantstvím, idiocií, technickou nevyspělostí a hlavně naprostou ignorací bezpečnostních předpisů.

I v pohledu na současnou “krizi” ohledně elektrárny Fukušima považuji jadernou energetiku za jednu z nejbezpečnějších metod získávání energie!

Minulý rok jsem místo havárie navštívil a přikládám pár obrázků.

Těžký život ajťákův

Úplně všichni, kteří se točíme okolo počítačů a vůbec IT, se dnes a denně setkáváme s rozličnými typy uživatelů. Jednak je to typ “já tomu rozumím a znám”, který jednou za čas zajde na Živě či jiný IT bulvár a kdykoliv nás potká pokládá chytré otázky stylu “A už jsi zkoušel ty sedmičky? Pepa odvedle to nainstaloval a říkal že jsou XP stejně lepší.” případně “Mě do těch woken pořád lezou nějaký ty viry a slyšel jsem, že ten Linux je lepší, mám to zkusit?” Tito uživatelé nejsou ani tak nebezpeční, jako otravní. Na druhou stranu zcela běžné věci si dokážou vyřešit samy, čímž nezatěžují technickou podporu 🙂

Další skupinkou jsou zcela běžní uživatelé. Umí si pustit Outlook, účetní program a pokud zrovna nepadne linka do internetu vůbec nevíte, že je máte. Nakonec je tu skupinka poslední. Skupina absolutních BFU.

V práci se jich zbavíme elegantně. Ořežeme práva a tím uděláme stanici alespoň trochu blbuvzdornou. Tak jednoduché to ale nebude. Všichni totiž mají nějakého známého, či rodinného přítele, a ten od Vás dříve či později nějakou asistenci pro svůj domácí PC bude chtít. “Vždyť ty jsi přece ten ítý, tak tomu všemu musíš rozumět!” A garantuji, že se nebude jednat o sexy kočičku u které i instalaci ICQ řešíte několik hodin 🙂

Co vlastně u takového uživatele nalezneme? Ze zkušenosti půjde o čtyři roky starou sestavu zakoupenou někde v Hypernově za předražených 18 999 🙂 Počítač, pečlivě uschovaný pod pracovním stolem má zcela jistě ještě nepoškozenou pečeť, takže o nějakém odprášení nemohla být nikdy řeč! Stroj se samozřejmě pyšní neaktualizovanými Windows XP (“No, když bych to aktualizoval, tak ono mě to nahlásí Majkrosoftu a bude mi to tu psát, že je to pirátský”), buď žádným a nebo 3,5 roku neaktualizovaným (chápej – od chvíle kdy došla trialka) antivirem a spoustou vyskakujících okýnek.

A jaké jsou v praxi nejčastější požadavky? Tady jsem pro kluka sehnal (rozuměj – někdo mi přepálil) tuhle novou hru, můžeš mu to tam dát? Na reakci, že počítač je příliš starý lze očekávat jen zděšený výraz “Vždyť takových peněz to stálo a moc dlouho ho taky ještě nemáme”.

Ovšem nejzákeřnější je ten Internet. “Franta v práci říkal, že si mám nainstalovat tu Munzulu, že je jako dobrá. A Franta tomu musí rozumět, protože on přes ten internet nakupuje a dokonce i banku přes to nějak má! Tak jsem to zkusil a ztratil se mi Seznam a tím pádem nemůžu na internet!” Jo jo, Seznam = Internet a bez domovské stránky jsem v… 🙂

A co z toho plyne přátelé? Pokud se už kolem těch počítačů motáte, říkejte ostatním, že jste třeba popelář. Jsem si jistý, že vás pak zešedivět nenechají!

Křišťálová lupa 2009: Hlasuj pro JiříkovoEgo

Již několik dní mohou všichni uživatelé internetu odesílat své nominace do vysoce prestižní ankety Křišťálová lupa 2009. Připojte se i Vy a nominujte JiříkovoEgo! Nominace je možné zasílat až do 6. září 2009.

Jak na to? Na nominačním formuláři vyplňte JiříkovoEgo.cz do všech nominačních poliček. Obzvláště doporučuji nominovat do kategorií Média – uživatelská, Osobnost roku a Anticena 🙂

Jiřík předem děkuje za Vaše hlasy!