ČT24: Zpravodajská stanice, kde zprávy nejsou prioritou

Stará média se otřásají v základech. Náklad novin neustále padá, pryč je doba, kdy ve večerním prime time Nova počítala sledovanost v milionech. Za hlavního viníka lze považovat internet. Není se čemu divit, večerní estrádu nahradí pár videí na Youtube a ruku na srdce – i Blesk.cz má větší informační hodnotu, než Televizní noviny.

Je však jedna věc, kde je televize stále jednička. Jsou to živé přenosy a okamžité zpravodajství – breaking news. V tomhle ohledu televize vyhrává – přeci jen “textový” přenos není úplně ono. V živých zpravodajských vstupech máte tak nějak pocit, že jste přímo v centru dění.

Vím, můžete namítat, že pokud se něco opravu děje, postačí Twitter. Jenže nemyslím si, že ve své tajmlajně máte vždy ty správně relevantní zdroje. A hlavně (zpravodajská) televize disponuje ansámblem analytiků, kteří se internetem prokousají za vás.

Včera večer došlo k nehodě, útoku, katastrofě letu MH17. Až následující vyšetřování ukáže, jak dějiny budou tuto událost nazývat. Já se chci ovšem zamyslet nad přístupem České Televize k vysílání o této tragédii.

Díky kabelovému příjmu jsem měl možnost srovnávat. Zahraniční zpravodajské stanice jako France24, RT, Euronews nebo BBC World (se kterou se ČT24 tak ráda srovnává) okamžitě upravily vysílání a kontinuálně se věnovaly situaci na Ukrajině. ČT24 se světovým médiím (typicky) vymykala.

Události

Naprosto nepochopitelné bylo nasazení Událostí, které se situaci věnovaly zcela okrajově. Stačí se podívat do archivu jaká témata převažovala. Logickým krokem přitom bylo odvysílat Události na ČT1, zatímco ČT24 by dál sledovala ukrajinskou záležitost. Zde se ukázalo, jak ČT nesmyslně hospodaří se svými kanály – neustálím duplikováním relací na více stanicích.

Obchod s hudbou zblízka

Ještě méně logická záležitost, než nasazení Událostí. Pořad o hudbě v rámci Colors of Ostrava. Tento pořad nejen, že neměl být v kontextu situace vůbec odvysílán, ale tento pořad podle mého názoru absolutně nepatří na zpravodajskou stanici! K těmto účelům ČT disponuje kanálem Art (na který také, jako koncesionář, přispívám), kam podobné záležitosti patří.

Sečteno podtrženo – Česká Televize ztratila dvě hodiny(!), kdy se v rámci zpravodajského kanálu měla věnovat tomu hlavnímu – aktuálním událostem. A protože takový přešlap neudělala poprvé, opět dokázala, že k opravdovým all news stanicím má stále ještě hodně daleko. Vždyť přece – to letadlo na nás klidně počká.

Advertisement

Zamyšlení: Kde berete filmy vy?

Vzpomínáte na dobu před 15 lety? V obývacím pokoji jsme měli čínský barevný televizor Bejing, na kterém byly čtyři české kanály a při dobrém počasí ještě druhý program rakouské televize. Pod televizi ležel další zázrak filmové techniky. Videopřehrávač AIWA. Jak ale dostat do přehrávače “obsah”? No ano, chodili jsme do videopůjčoven!

Pamatuji si to jako dnes. Regály plné obalů od VHS filmů, dlouhé vybírání jaký film chci vidět, členskou průkazku a nakonec zklamání, protože ten samý film si půjčil někdo jiný. Půjčení filmu (na pouhých 24 hodin) stálo tuším od 20 do 40 korun, pokud jsem kazetu zapomněl přetočit na začátek (a že na byla v přehrávači funkce) platil jsem pětikačku jako pokutu. Tenkrát jsem viděl spousty filmů…

vhs

Dnes jsem o pár let starší. Klasické videopůjčovny bude další generace znát jen z vyprávění. Kdyby náhodou ještě existovaly, snad v nějakém skanzenu, těžko si představit dnes jejich používání.

Vztah k filmům mi však zůstal. A přesto, že mám v rámci kabelovky na 60 kanálů, není to ono. Nechci se řídit tím, co si zrovna programový ředitel myslí, že mám sledovat. Chci si sám určit žánr a čas. Jak z toho ven?

Prošel jsem dlouhou cestu od P2P sítí, fileshare serverů až jsem skončil u online videopůjčoveny Voyo.

Platforma Voyo je zcela jistě nejlepší počin skupiny CME. Funguje nejen v počítači, ale i v černé elektronice díky aplikacím pro Smart Tv, případně v tabletech a chytrých telefonech. Stačí si vybrat film a stisknout tlačítko přehrát. A to vše prosím za necelé dvě stovky měsíčně. To je méně, než stojí večeře v průměrné restauraci.

O to víc mě překvapuje členská základna – 30 000 předplatitelů mi přijde poměrně málo. To je ovšem dáno naší českou povahou. Stále hledat důvody, proč za obsah neplatit.

Když už existuje způsob, chceme filmy anglicky s titulky, případně bez titulků, nebo úplně jinak (což stejně 90 % zákazníků nevyužije), nebo nejsme spokojeni s cenou (porovnejte s klasickými videopůjčovnami a tehdejšími příjmy).

Že tam nejsou ty nejnovější trháky? Nehledejte je. Jděte do kina, užijte si velké plátno a super zvuk. A navíc máte příležitost vytáhnout s sebou nějakou roštěnku, holky se dají na kino lehce ukecat Mrkající veselý obličej

Výroba filmů není zadarmo. Uvědomme si to a pojďme se učit za filmovou zábavu platit. Stejně, jako v hospodě za pivo, nebo za létající labutě na pouti.

Předplatil jsem si Voyo

voyoSám si to nedokážu vysvětlit, ale asi fakt stárnu. Pryč jsou ty časy, kdy jsem sháněl veškerou vyřazenou IT techniku a stavěl na ní domácí serverovou farmu. Doby, kdy jsem pro domácí použití provozoval doménový řadič na 2003 serveru, mailserver na “zwarezeném” Keriu, nebo fileserver pro uložiště na filmy. Na NTčkách.

Přiznám se bez mučení – filmy se získávaly jedině pres Torrent a hlavně DC huby. Přece jsem nebyl milionář, abych mohl bez veřejné IP stahovat z tehdejší warezové modly – Rapidshare.

Doba se od té doby radikálně změnila. Domácí poštu fantasticky zvládá Outlook.com, důležité dokumenty a soubory odklízím do cloudu na Skydrive a seriály sosám přes české share servery se zaplaceným PA. A i v tomto případě je vidět posun ze “šedé” zóny.

Na těch pár filmových trháků. na které se těším si rád zajdu do kina (alespoň vykážu nějakou tu kulturní činnost) – a co si budeme říkat, moc jich není. V posledním půl roce to byl leda tak Nespoutaný Django, nový Bond a volné pokračování Bourna. A pak člověk občas přijde domů, chce padnout před televizi a tupě konzumovat nabízený obsah.

Jen taková vsuvka – pamatujete si, kdy byly k dispozici čtyři televizní kanály a proseděli jsme u nich celé večery? Kabelovka mi dnes nabízí 60+ stanic… A stejně si nevyberu Veselý obličej

A v tomhle případě jsem zjistil, že Voyo, jako internetová videopůjčovna tak špatná myšlenka není. Dostatečná zásoba béčkových filmů přesně splňuje uvedené požadavky. A v kombinace se Smart TV prostě pohoda.

Voyo.cz je nejlepší počin co skupina Nova provozuje. Jak v oblasti televize, tak internetu. Za mě tedy dobrý, zvlášť s akcí za 99 Kč měsíčně.

Snad jen, abych úplně nechválil, člověk co vymýšlel ovládání Voyo Smart TV Samsung app by měl dostat cvičně přes držku za naprosto tragický UX. Ale to je zase jiná písnička.

Televizní trh chudne. J&T zavírá Z1

200px-Z1_logo_svgJen několik málo okamžiků nás dělí od konce (subjektivně) nejlepší televizní stanice v českém éteru. Od konce jediného kanálu, kvůli kterému bych si snad i pořídil TV přijímač.

Pamatuju se, jak jsem před dvěma lety, v červnu 2008, sledoval první vysílání této stanice. A jak tehdejší ředitel Martin Mrnka v přímých vstupech ze startovacího galavečera připíjel televizi na úspěch.

Úspěch se však nedostavil. Mrnka byl odvolán a na jeho místo nastoupil krizový manažer Zdeněk Šámal. Ten zastavil obecné zpravodajství, snížil náklady a televizi začal orientovat na byznys. A na úžasné dokumenty.

Zpravodajství televize Z1 bylo vždy dělané tak nějak jinak, lépe. Vždy přednost dostala změna na akciových trzích či fúze korporací, než ztracená Anička (přiznejme si, zajímá dnes ještě někoho?).

Co vlastně položilo Z1, o tom můžeme jen spekulovat.

  1. ČT24

    Stanice financovaná státem hned v úvodu rozválcovala Z1 v kontinuálním všeobecném zpravodajství. Není to chybou Z1. Je to masivními finančními prostředky, které televize veřejné služby má na svůj provoz. Rozdíl se zkrátka musel projevit

  2. Finanční krize

    Nepředpokládá se, že J&T budovali zpravodajskou stanici za účelem obrovských příjmů. Jejich snahou bylo držet televizi ve vyrovnaném, či lehce deficitním rozpočtu. Předpokládám, že důvodem budování stanice byl “vyšší zájem”, tedy médium přes které budou moci ovlivňovat ostatní ve svůj prospěch. Bohužel i pro skupinu, jakou J&T je byl v souvislosti s poklesem příjmů provoz drahý a navíc díky sledovanosti pod 1% neměl kýžený efekt.

  3. Česká idiocie

    Průměrného idiota (diváka českých televizních stanic) prostě program Z1 nezajímal. Ten potřebuje své ordinace, ulice, superstar a podobný odpad. A hlavně zpravodajství. Zpravodajství které je emotivní a které útočí na základní lidské pudy. To Z1 na rozdíl od Novy nabídnout nedokázala.

První česká nezávislá televizní stanice Z1
1. června 2008 – 24. ledna 2011