Vzpomínáte na dobu před 15 lety? V obývacím pokoji jsme měli čínský barevný televizor Bejing, na kterém byly čtyři české kanály a při dobrém počasí ještě druhý program rakouské televize. Pod televizi ležel další zázrak filmové techniky. Videopřehrávač AIWA. Jak ale dostat do přehrávače “obsah”? No ano, chodili jsme do videopůjčoven!

Pamatuji si to jako dnes. Regály plné obalů od VHS filmů, dlouhé vybírání jaký film chci vidět, členskou průkazku a nakonec zklamání, protože ten samý film si půjčil někdo jiný. Půjčení filmu (na pouhých 24 hodin) stálo tuším od 20 do 40 korun, pokud jsem kazetu zapomněl přetočit na začátek (a že na byla v přehrávači funkce) platil jsem pětikačku jako pokutu. Tenkrát jsem viděl spousty filmů…

Dnes jsem o pár let starší. Klasické videopůjčovny bude další generace znát jen z vyprávění. Kdyby náhodou ještě existovaly, snad v nějakém skanzenu, těžko si představit dnes jejich používání.

Vztah k filmům mi však zůstal. A přesto, že mám v rámci kabelovky na 60 kanálů, není to ono. Nechci se řídit tím, co si zrovna programový ředitel myslí, že mám sledovat. Chci si sám určit žánr a čas. Jak z toho ven?

Prošel jsem dlouhou cestu od P2P sítí, fileshare serverů až jsem skončil u online videopůjčoveny Voyo.

Platforma Voyo je zcela jistě nejlepší počin skupiny CME. Funguje nejen v počítači, ale i v černé elektronice díky aplikacím pro Smart Tv, případně v tabletech a chytrých telefonech. Stačí si vybrat film a stisknout tlačítko přehrát. A to vše prosím za necelé dvě stovky měsíčně. To je méně, než stojí večeře v průměrné restauraci.

O to víc mě překvapuje členská základna – 30 000 předplatitelů mi přijde poměrně málo. To je ovšem dáno naší českou povahou. Stále hledat důvody, proč za obsah neplatit.

Když už existuje způsob, chceme filmy anglicky s titulky, případně bez titulků, nebo úplně jinak (což stejně 90 % zákazníků nevyužije), nebo nejsme spokojeni s cenou (porovnejte s klasickými videopůjčovnami a tehdejšími příjmy).

Že tam nejsou ty nejnovější trháky? Nehledejte je. Jděte do kina, užijte si velké plátno a super zvuk. A navíc máte příležitost vytáhnout s sebou nějakou roštěnku, holky se dají na kino lehce ukecat

Výroba filmů není zadarmo. Uvědomme si to a pojďme se učit za filmovou zábavu platit. Stejně, jako v hospodě za pivo, nebo za létající labutě na pouti.