Jak někteří jistě ví z řad studentů jsem se přesunul do řad, které na studenty dělají. A to přímo do státního podniku, kde se zastavil čas v době před revolucí. Nemilou věcí je, že za prací musím každý den několik kilometrů dojíždět. Pokud nejedu vozem, využívám služeb Českých drah. Je to podnik podobný tomu našemu. Dokonce v podobných firemních barvách 🙂
Když jsem byl malý symbol průvodčího byla vždy uniforma a štípačky na jízdenky. V poslední době však tuto technickou pomůcku má pouze několik z řad průvodčích. Z JK jsme přemýšleli proč tomu tak je. A naše teorie po dlouhodobém zkoumání se zdá být reálná. Vlakoví průvodčí se dělí do třech skupin.
- První a také nejnižší sorta používá razítko. Ano, obyčejné razítko s datem. A protože s razítky si hrají rády děti už v mateřské školce, myslím, že právě z jejich řad ČD rekrutují své budoucí zasměstnance. A protože razítkářů je většina, myslím že naboroví program mají dráhy dokonale zmáknutý.
- Druhá vrstva již používá klasické kleštičky. Od nich se pravděpodobně očekává i jistá manuální zručnost. Přece jenom trefit se papírem (jízdenkou) do uzké štěrbiny není žádný med.
- A teď už se dostáváme k největším borcům a mazákům. Jejich výbavou je pouhopouhá propisovačka. Tihle jedinci mají skill zručnosti na maximu, zvladnou totiž propisovací tužku držet v ruce ve správné poloze. Navíc pravděpodobně umí i psát (minimálně číslice) a ke všemu si pamatují aktuální datum a číslo vlaku, které na jízdenku piší!
ČD se zkrátka lepší každým dnem 🙂
JiříkovoEgo.cz 