Následující příspěvek bude trošku jiný, než je zde zvykem. Nebude příliš IT. Chce ovšem ven a já se mu bránit nebudu.
Dnes večer, kolem deváté hodiny jsem měl cestu venku. Krásný teplý večer. Mám je rád, třeba právě na noční procházku. Vzpomněl jsem si ale u na období před rokem, věnované přípravě na maturitu.
Provedl jsem takovou malou konfrontaci letošního a loňského roku. Mít možnost, dám si znovu čtvrťák, než cokoliv na VOŠce. Maturanti se možná diví, nicméně vysvětlím. Poslední ročník střední školy. Jste v pozici, kdy už jste mazák. Víte co čekat od jakého učitele, vyznáte se ve škole, jednoduše víte co a jak. Navíc už nejste v pozici nováčka, proto je vám spousta nemilých věcí odpuštěna. Navíc Vy se přece musíte pilně připravovat na maturitu. Přišel první ročník VOŠ. Zcela paradoxně jsem se těšil. Nové lidi, nové zážitky, nové zkušenosti. Navíc ty tři měsíce doma vyloženě nudily. Že jsem se mílil ukázal hned první školní den. Náhle jsem úplně na začátku. Vše je třeba dělat ručně, žádné úlevy. Na střední mi to nepřišlo – nový učitelé, nové prostředí. Tentokrát se ale s učiteli znám z předchozího působení. Vím co chtějí a jak na ně. Pozice začátečníka mi opravdu nesvědčí. Jasné kladné body pro SŠ.
Čtvrtý ročník byla jedna velká alkoholová jízda. Cílem pátečních a sobotních večerů bylo pokusit posilnit se co nejvíce chmelovými kousky (a podle toho také dopadnout) pod záminkou doplnění vitaminu B. Motání se domů a mizerná rána prostě k tomu patřily. A ještě spousta ostudy. V současné době jsou rána stabilně v pořádku, piji minimálně. Zásluhu na tom si přivlastňuje jistá osoba, za což bych jí rád poděkovat 🙂 Je to tak asi mnohem lepší. Bláznivé akce s výborným kolektivem jsou však pryč, proto tuto položku necháme v remíze.
S koncem působení na střední škole se taky blíží maturita. Ačkoliv by si jí maturanti rádi odpustily, je to vzpruha. Nutí člověka něco dělat. Navíc to chce i věc jako docházku a předmět alespoň minimálně sledovat (minutu před příchodem učitele se sevřeným žaludkem, jestli zrovna já nepůjdu :-)) i když mě nebaví. Spousta lidí žijících maturitním stresem by si se mnou svůj denní program ráda vyměnila. Není to dobrý nápad.
VOŠka absolutně snižuje morálku. Studium – to samé jako na průmyslovce jasně ukazuje, že moc práce to nebude. Spánek do oběda a pak možná cesta do školy – proč to řešit, když docházku nikdo neřeší. Ideál? Je tu ale druhá strana mince. Člověk nežije, pouze přežívá z jednoho prázdného dne do druhého. Není potřeba bojovat (když pominu boj s blbcem).
…boj posiluje a není v něm vítězů ani poražených…
Člověk tím trpí. Chybí smysl života. Další růst je vyloučen. Navíc kdo dnes stojí o DiS? Myslím že tady VOŠka prohrává minimálně o dva body.
Vzdělání je krásná věc, ale v praxi je úplně na nic
Po maturitě jsem měl několik nabídek na začátek své kariéry u poměrně zajímavých společností. Bohužel jsem si vybral tu druhou možnost. Dnes, když řeknu že studuji VOŠ, jasně vidím respekt–. Mám pocit, že jsem šanci ztratil. VOŠce se kupodivu opět nepodařilo vyhrát…
Život je boj a boj se musí bojovat!
Když to tedy sečteme, VOŠ prohrává oproti střední škole 4:0. To má být vyšší level? Děkuji ne. Již dnes lituji všechny, co by sem snad příští rok chtěli nastoupit. Život máte ve svých rukou, neudělejte chybu jako já!
JiříkovoEgo.cz 